.

.

středa 25. února 2015

A ven!!

Konečně je jaro na dosah. Už se nemůžu dočkat. Zima má určitě své plusy, ale já jsem člověk, který je rád vidí z poza okna.
Tři dny zpět jsem se svoji milovanou bábinou šel na chvilku projít do lesa i s čtyřnohým Goofym. Byla to báječná omlazující kůra. Babi toho moc neujde, což znamená, že výšlapem na Lysou to ani trochu nezavánělo, ale i malá hodinová procházka stačí k dočerpání sil nejen fyzicky, ale i psychicky. Mě osobně příroda a možnost nadechnout se čerstvého vzduchu dělá náramně dobře.
Dnes jsem se chvilku koukal na Doktorku na ČT1 a musel jsem souhlasit s informací, kterou sice denně slýchávám, ale málo se ji řídím, a to, že duchovní pohoda je někdy v léčbě nemocí a hlavně v prevenci, to nejlepší co svému tělu můžeme dát. Moc doporučuju kouknout ven a vyjít, když zrovna neprší nebo nemrzne. Vzduch vás povznese, začínající teplejší počasí zahřeje, delší doba západu slunce vám otevře oči a pupeny na stromech dodají sílu a energii. Stačí se jen koukat, pořádně se nadechnout a ucítíte jak vánek odnese všechny negativa, které trápí vaši mysl. Jde to poznat i na malém Goofym, který se ke konci hodně nerad otáčel směrem k domovu. 
Babi narovnala kosti, já se nadechl a Goofy si konečně zadováděl. spokojeni jsme byli všichni tři a nic nás to nestálo. Má to své kouzlo :) 

(výhled na Brno, zleva já a babi :-D ) 

(krokusy na okraji cesty)

(výhled na Brno)

(západ)










úterý 24. února 2015

Upocené odpoledne

Takže dobrý večer!! 
Pokud můžu doporučit nějaký obchodní dům v Praze, kde rozhodně nebude chybět zábava, tak je to určitě obchoďák Flora. Začalo to celkem nevinně filmem v Imaxu, na který jsem se těšil. Tento typ kinosálu miluju nadevše, jelikož požitek z filmu v 3D projekci je pro mě famózní. Měl jsem za to, že je Imax jen pro trojrozměrnou dimenzi, ale Omyl! Tyto předpoklady mohou být jemně matoucí. Nevadí film byl nakonec super a ani mi to bez 3D brýlí až tak nevadilo. 
Po filmu určitě doporučuji jít do 4. podlaží, koupit si zákusek a cappucino s perníkovou příchutí. Nezapomeňte si kávu osladit, jako já, kterého nenapadlo, že už tak je sladká víc než dost. Co se týče zákusku, tak mohu doporučit převážně starším lidem - berte v potaz, že druhý den jdete k zubǎri s nalomenou protézou. Když jsem chtěl ukrojit zákusek vidličkou, zlomila se. O ou.. No a lžička z toho stolu pomalu sama utekla, když viděla, jak její kamarádka dopadla. Nehledě na to, že cena těchto dvou supervěcí stála více než kino. 
(Chlebíček prý byl ale na druhou stranu moc dobrý :)


Určitě všechny potěší i paní na kase, kde se prodlužuje doba parkování  zadarmo. když si koupíte jídlo nad stovku (plus hodina navíc) nebo po shlédnutí filmu (plus 3 hodiny navíc). Paní byla tak moc hodná a ochotná, že Mařce na telefonu neodpověděla o jejích nových kalhotkách a dala telefon o centimetr dál od pusy než ho měla. Když lístek automaticky strčila do nějakého kouzelného zařízení, kde se parkovací doba na lístku prodlužuje, tak nám po přítelově dotazu odpověděla, že když už jsme jedno prodloužení díky filmu měli, tak se nám ta hodina za jídlo nepřičte, ale naopak odečte. Příjemně se usmála, jako kráva když ji tlačí prdy a pokračovala v rozhovoru, který kvůli nám musela o tři sekundy odložit. Hledat informační centrum, aby jste si toto nedorozumění mohli nechat vysvětlit je stejně tak složité, jako hledat na Marsu vodu.


(poslední stánek dole vzadu - když zaostříte, uvidíte paní telefonovat ještě teď´)


Nevadí jdu si koupit knížku ať je po cestě do Opavy co číst. Když už jsem se po dlouhém přemlouvání odhodlal a zeptal se paní v knihkupectví jestli mají knihy s gay tématikou a překonal svou totalní trapnou chvilku, tak jsem ještě netušil, že v očích prodavačky vypadám jako Alf, který zrovna přiletěl z kosmu a zřítil se přímo před ní a ona teď neví jestli dřív volat policajty nebo záchranku. Zeptala se mě na to co hledám ještě jednou a já odvětil tím nejtrapnějším co mě v tu chvíli mohlo napadnout.. ,, gay jako homo, chápete?'' Paní si asi v tu chvíli čůrla do bombarďáků a když jsem se otočil na přitele abych našel pohled porozumění, tak nikde nebyl, prostě zmizel jako pára nad hrncem. Nevadí hrál jsem dál a chtěl jsem zpříjemnit situaci, když jsem paní řekl, že takové knížky asi moc nehledá, na čež mi odvětila, že i jo, ale samozřejmě tam bohužel žádnou takovou nemají. S tekoucím čůrkem potu po zádech jsem odešel z prodejny a už nikdy se tam neukážu bez brýlí a šátku obmotaného kolem celé hlavy. Příště se zeptám na kuchařku Ládi Hrušky a spokojeni budou všichni. Hurá domů. 

Ps.: Mluví ze mě mé rozžhavené já. Potřeboval jsem upustit tlak v hrnci a kompenzuji to tímto způsobem. Teď už je ventil opět ve stavu klidu a já můžu klidně spát. :) Zdravím