.

.

neděle 22. prosince 2019

Kristova léta (ještě tři roky)

Letos 30.. Podívám se tady jednou za čas, přečtu si co se mi dělo, zasměji se, pobrečím si a odejdu. Nic nepíšu.. Není čas. Zdá se mi, že je všechno uspěchanější a uspěchanější.

Přesně si pamatuji místo, kde jsem věšel moji nejoblíbenější baňku na loňském stromečku a dneska už ji věším znova.. 
Fakt je ten, že kupujeme stromek na Mikuláše, zdobíme ho na Mikuláše a na Štědrý den vypadá chudák trošku jetě.. Já teda zalívám dole do kalíšku jak o duši, ale vcucne to max 5 cm nahoru po kmeni a zbytek vody se podle mě spíše vypaří, než aby to bobek vypil. Třeba zkusit zalít shora, či? No a zbavujeme se ho suchého až tak, že by dokázal chytnout za hezké slovo. Asi někdy v polovině ledna, kdy už trochu začíná zima. Ale to už je asi osud všech vánočních stromků. Tím se tedy ten interval mezi našimi stromky zkracuje.. To ale nemění nic na faktu, že se ten svět otáčí asi rychleji nebo co..  

Nejhorší je se koukat na děti mých bratranců, to už je fakt průšvih.. Nedávno jsem si povídal se zákazníkem, mladým příjemným milým bezvrásčitým usměvavým vtipným vlasatým inteligentním vysportovaným prostě dokonalým klukem, kterému bylo 18. Za mých dob, jsem měl v 18 letech dojem, že jsem opravdu ještě dítě, ale dneska celkem hledím, že někteří v 18 jsou více dospělí, než my v jejich letech. Jiná doba.. já se s Googlem musel učit, oni už se rodí s tím, že ví kde zapnout Youtube.  (Podotýkám, že píši o některých jedincích, ne všech. Opičky sem tam totiž najdeme všude. Za poslední dobu jsem se však naučil mé oblíbené heslo, a to, že podle pár bláznivých opic nebudeme přece soudit úroveň celé zoologické zahrady.) 
S tím klučinou jsme se dostali k tomu, kdy se narodil. V roce 2001. Což je rok, který mám stále živě v paměti. Byl to pro mě rok klidu, taky oslav, kdy jsem přežil armagedon i strach z toho, že v roce 2000 vybuchne svět a všichni zemřeme. Pokračoval jsem s ním v povídání a on začal s tím, že ještě nebyl na světě, když vyšel první Harry Potter, když Aneta Langerová vyhrála Superstar anebo když vylezl první Pán prstenů. Všechno, co jsem prožíval emočně, puberťácky a mám zafixováno tak, jak kdyby se dělo jen pár let zpátky. No jenže ono už to je pomalu 20 let. V tu chvíli mi ztvrdnul úsměv na rtu, zdůraznila se ona silná vráska uprostřed čela a v tom jsem si uvědomil to hlavní!!! STÁRNU!! 

Úspěšně na to ale prdím vážení. Uklidňují mě všichni ti lidi, kteří mi říkají, že třicítka byl pro ně rok, kdy si všechno užívali. Hlavně ale v tom směru, že už věděli co chtějí, jak to chtějí a měli v životě hotové základy.. Což já můžu v podstatě odsouhlasit taky. Jsem starší, dospělejší, nicméně to mimino ve mně nezmizne nikdy. Jen je méně chvil, kdy se s ním můžu pobavit a blbnout. Ale jsem rád, že si to uvědomuju.
 
Měli jsme s Martinem v létě super oslavu, kde jsme pozvali mnoho z našich známých. Martin je stejně starý, proto jsme slavili oba. Napsal bych o oslavě klidně článek zvlášť. Ale jednou z podmínek u psaní je, že byste měli vědět o čem píšete. A jelikož jsem byl sťatý jako dělo, tak z toho bohužel nic moc nebude.. Jediné co k tomu mohu napsat je to, že miluju svou rodinu a kamarády a hudbu a rum. A že jsem si to určitě užil a zapil tak, jak se má. :) (možná i trochu více..) 

A v další fázi roku mám ještě jednu novinku. Vdala se mi ségra!! Naše jediná květinka si našla svou včeličku :) Bylo to super krásné.. Já svědek, takže samozřejmě v nervu už od rána. Aby všechno klaplo, aby se jim to líbilo. Už jen tím, že vše bylo chystáno pro mou sestřičku, muselo vše cvaknout na 150 procent. Takže hned ze začátku na hlavní pochod hudba nevyšla. Dále, jak novomanželé nechtěli dělat zvyky, tak je dělali a dokonce jsem slyšel, že nechtěli ani ohňostroj, takže ho měli a prskavky taky ne.. takže je měli.. Mi to prostě přijde efektní na fotky, tak jsem to musel pořešit. Nicméně se svatba vyvedla, nepršelo, babičky brečely, mamky taky, nevěsta taky, ale já měl s sebou věci na opravu jejich fasádky, tak dobrý a všichni se bavili. Minimálně hodinu před obřadem jsem na nerva a na tajňačku vypil asi půl sedmičky slivovice. Modlil jsem se pak, ať mě nešlehne hned na začátku svatby, ale dobrý. Nikdo nic nepoznal. Mám nový poznatek. S adrenalinem se veškerý alkohol vypudí už ve chvíli, kdy ho spolknete a nic vám díky bohu není.. proto radím, že pokud jste nerves, zkuste jinačí varianty než alkohol. Nemá to cenu, jen se vám to prodraží. (ikdyž na svatbě vlastně neprodraží) (pokud to teda není vaše vlastní svatba) (ale to byste asi nebyli svědkem) (haha) (ha) (ha) (ha) no pokračujeme.. 

O svatbě se chci rozepsat více. Byl to velký zážitek, máme super fotky a i dojmy samozřejmě. Proto chci věnovat jeden článek jen tomu. Těším se, až si to tady budu číst po 5 letech a osvěžím si, co se dělo, než
jsem byl opět dělo. Je to taková fajn kronika ten blogger :) 

No a teď jsou tady Vánoce. A na mě dolehl stav, kdy si uvědomuju, že je třeba se zastavit a trochu spočnout. To je opravdový důvod proč Vánoce slavím a mám je rád. Je to takové známé stále se probírající klišé. Nicméně já na pár dní opravdu vypnu. Dělám si plány na 2020 a vnímám to tak, že práce a peníze jsou věc jedna, a duševní zdraví ovlivňující nejen náladu, ale i zdraví fyzické, je věc druhá. Takže vlastně zase stresy z toho, že vím, že nemám stresovat a stejně stresuju. No co už.. hlavní je se z toho co? Víme všeci ;)
Zatím. Luke 😘

(to už si nepamatuju) 


(to taky ne)


(to už vůbec) 





(a tohle si pamatuju živě) 





Žádné komentáře:

Okomentovat